Není snadné v Německu a potažmo i v Evropě najít místo, kde by se historie během dvou dekád tolik točila, jako právě na berlínském letišti Tempelhof. Na místě pozemků templářského řádu (odtud název místa) vzniklo první letiště s přímým spojením podzemní dráhou do města, později výstavní skříň nacismu, montovna válečných letadel, místo prvního vážného měření sil studené války. Tento víkend se zde podruhé uzavře sezóna Formule E, letos s extrémním počtem aspirantů na titul.
Nikde jsem nenašel, co si piloti spojeneckých Skytrainů a Skymasterů během slavného vzdušného mostu říkali během čekání na ranvejích, vidouce přitom hangáry s čerstvě upilovanými svastikami, kde se ještě pár let předtím sestavovaly Stuky a Focke-Wulfy. Na velké rozumy to nebylo, v době vrcholu zásobování Západního Berlína se desetitunový náklad jedné C-54ky dal ve dvanácti lidech vyložit pod šest minut… A „zhruba tolik času“ budou mít o víkendu pořadatelé na rekonfiguraci trati mezi sobotou a nedělí, Berlín totiž hostí ne úplně tradiční double header Formule E.
Ne, nebude to šest minut, ale asi patnáct hodin, ale i tak organizátorům patří velké uznání – rozhodli se totiž odjet dvojici závodů v odlišných směrech. Loni se sice na Tempelhofu jelo šest závodů, ale tři „dvojjízdy“ měly mezi sebou denní pauzy, kdy bylo mnohem více času na to rozložit bariéry, přestavět semafory nebo znovu instalovat obrubníky. Sice fakt, že se jedna jízda jede po směru a druhá proti směru hodinových ručiček, vypadá snadno, ale s ohledem na délky rovinek mezi zatáčkami nejsou v obrácených směrech apexy zatáček stejné, proto takové manévry.
Jak jsem naznačil výše, v Tempelhofu se budou určitě točit i nálady a šance na titul. Osmnáct jezdců má stále matematickou naději na titul, ale pomineme-li teorii, odstup 25 bodů – tedy jednoho vítězství – na vedoucího Nycka de Vriese má aktuálně deset borců. A jak už se mnohokrát v letošním ročníku ukázalo, každý závod má jinou zápletku. Tou hlavní předstartovní je, zda-li se bude mezi tréninky a kvalifikacemi zametat trať. V tak vyrovnané tabulce totiž bude hrát příslušnost ke konkrétní kvalifikační skupině velkou roli a několik týmů už požádalo, aby tradiční zametání bylo tentokrát zrušeno. Sice se totiž po zametání trať kompletně zbaví velkých žmolků z pneumatik, ale ty jsou povětšinou mimo ideální stopu a hlavně, celá trať pak připomíná čerstvě vygumovaný papír. A právě proto se třeba zmiňovaný de Vries nechal slyšet, že vedení před sezónním finále vlastně limituje jeho šance na titul.
Spekuluje se o formátu kvalifikace pro budoucí sezóny a takový Lucas di Grassi se svým návrhem soubojů á la drag race neopomněl podotknout, že právě takto by se ukázala hlavní přednost elektromobilů, totiž akcelerace (a také trpce připomněl, že vlastně nikdo se na kvalifikace nekouká, v čemž mu dávají čísla sledovanosti za pravdu). Údajně je také v plánu pro příští rok minimálně v Londýně zařadit do harmonogramu závody nových elektrických skútrů, což by mohlo pomoci mít kontinuální sérii jízd na dané trati (teď všem chybí loni ukončená Jaguar I-Pace eTrophy). To je ale daleká budoucnost, ta bezprostřední nás vrací do reality finále sezóny. Sezóny, která jako první hrdě nese titul mistrovství světa.
Důležitost Formule E a patronát FIA také uznali v Le Mans, v neděli se jede oficiální test před slavnou čtyřiadvacetihodinovkou. Do pravidel Závodu závodů se totiž nově vešel článek, že povinnost absolvovat test se nevztahuje na piloty, jimž účast v jiném závodním šampionátu znemožňuje dostavit se na místo. „Řádně motivovaný“ dopis musí dorazit sedm dnů před startem administrativních přejímek, tak doufám, že nikdo nezapomněl… Hned devět jezdců Formule E totiž za dva týdny bude chtít řádit na La Sarthe. Mezi nimi i nováček Robin Frijns, který je aktuálně druhý v tabulce a teoreticky se může stát šampionem sezóny bez jediného vítězství. Holanďan už byl oznámen jako jezdec Virginu i pro příští rok a před berlínským finále jistotu sedačky pro sezónu 2021/22 mají i dvojice Jaguaru a nově i Porsche. Zajímalo by mě, jak přítomnost Andrého Lotterera ponese takový Antonio Felix da Costa, který se v Londýně stal zatím poslední obětí houževnaté a do extrému vyhnané obrany německého pilota.
Antonia jsem mimochodem v dotazníku komentátorů Formule E označil za svůj tip na letošní titul. Ztrácí sice patnáct bodů, ale během závodů umí získávat řadu pozic, loni v Berlíně dvakrát vyhrál a možná, že i jeho kolega Jean-Eric Vergne mu může hodně pomoci. Tentokrát ale tipování bylo spíš o porovnávání možných pro a proti, o titul totiž bude opravdu bojovat dobrá polovina startovní listiny. Tak v sobotu ve 14:00 a v neděli v 15:30 viel Glück všem jezdcům, bude to nářez.