V zemi se rozmáhá trend stavět budovy, které produkují více energie, než samy spotřebují. Nejnovější osmipodlažní Brattørkaia v centru hlavního města Oslo pokryje roční spotřebu více jak dvacítky domácností.
Evropská unie usiluje, aby od roku 2020 byly všechny nově postavené budovy energeticky neutrální. Jinými slovy nezbytnou energii ke svému provozu si vyrobí samy. Vedle cíle redukovat emisní zatížení, jde o jednu z dalších priorit.
Konsorcium se základnou v Oslo složené z architektů, inženýrů, projektantů a ochránců životního prostředí s těmito cíli pracuje a realizuje vlastní objekty. Ty jsou nejen neutrální, ale v určitém období roku veřejnou síť elektřinou dotují.
Čtěte také: Názor: Norsko je faktickým průkopníkem elektromobility, příklad si z něho ale neberme
„Pokud to lze realizovat v Norsku, musí to jít všude,“ říká Peter Bernhard, jeden z členů příhodně pojmenovaného konsorcia Powerhouse. Svými slovy naráží na fakt, že v zemi panují jedny z nejchladnějších a nejponuřejších zimních období.
Společnost začala v roce 2010 s menšími projekty. Snažila se přitom nalézt odpověď na otázku – je možné eliminovat uhlíkovou stopu budov a zároveň stavby využít i jako řešení klimatické krize? Vznešený cíl. Obzvláště při pohledu na statistiky, podle nichž až 40 procent vyrobené energie připadne na provoz budov.
Nejnovější budova dodá energii do veřejné sítě
Powerhouse v roce 2019 otevře v centru Trondheimu doposud největší stavbu Brattørkaia. Jedná se o osmipodlažní office centrum, které ročně vyprodukuje o zhruba 485 000 kWh více elektřiny, než samo spotřebuje. Jen pro srovnání, průměrná roční spotřeba norské domácnosti se pohybuje okolo 20 000 kWh (dvojnásobek americké). Získaná energie z Brattørkaie půjde do veřejné sítě.
Byť nedokončená, Brattørkaia je příkladnou ukázkou, jak s běžně dostupnými zdroji, které navíc nic nestojí, lze pracovat. Sklon střechy maximalizuje potenciál zisku sluneční energie. Oválné atrium uprostřed nechává pronikat přirozené světlo ze dvou stran. Mírně zakřivená fasáda má dvojité zasklení kudy proudí severský vzduch, jenž je využíván k ventilaci. „Necháváme, aby environmentální aspekty řídily design,“ uvádí další z členů týmu.
Na ostatní projekty Powerhouse se můžete podívat zde.
Mezi podobnými stavbami vynikají i další projekty. Z přebytku „powerhousu“ Kjørbo je napájena nedaleká čerpací stanice pro vodíková auta a je vytápěna jiná budova. Na rok 2021 je naplánováno otevření prvního energeticky pozitivního hotelu Svart v oblasti Severního polárního kruhu. Jen pár kroků od ledovce Svartisen.
“Když máte takovou velkorysou budovu, která je schopna zahrnout i nejrůznější aspekty společnosti, změní se vám pohled na města a okolní prostředí. A to je velký rozdíl,” říká architektka společnosti Snøhetta Jette Hopp, spolupracující na projektu hotelu Svart.
Nepřehlédněte:
- Hyundai dál sází na vodík. Ambiciózní plán počítá s investicí 7 miliard euro
- Německo vyrábí rekordní množství zelené energie, nemůže ji ale dodat do sítě
- Přepravní gigant Maersk se zavázal být do 2050 emisně neutrální
- Nový italský zákon vybízí ke koupi elektromobilu a vysokou daní znevýhodňuje konvenční automobily