Šampion da Costa: Několikrát jsem to málem vzdal

Bára Goldmannová
Do Berlína přijel Atnónio-Félix da Costa coby lídr. V prvním double headeru byl naprosto dominantní a svým soupeřům nedal absolutně žádný prostor. O víkendu sice už tak suverénní nebyl, přesto si pojistil předčasně titul. Ve své děkovné řeči poslal kromě jiného i vzkaz týmům z F1, kteří nad ním zlomili tehdy hůl.

Dvojnásobný vítěz prestižní GP Macaa letos přešel z BMW do Techeetahu, ve kterém se okamžitě zabydlel a začal válcovat konkurenci. Nejen, že ve středeční eprix vyhrál s ohromným náskokem na druhého Andrého Lotterera, ale také jako první získal tzv. “Grand Slam” – bod za pole position, za nejrychlejší kolo v kvalifikační skupině a závodě a vítězství -, tedy plný počet bodů.

O víkendu sice naopak panoval jeho týmový kolega Jean-Éric Vergne, který oba dva dny startoval z prvního místa – zatímco v sobotu skončil “až” třetí, tak v neděli už konečně dosáhl na kýžený triumf, přičemž díky druhému da Costovi získal Techeetah double -, tak v neděli mohl Portugalec díky druhému místu předčasně slavit titul mezi jezdci a čínská stáj obhájila svůj loňský titul.

“Momentálně nemám slov. Jsem zkrátka šťastný. Zrovna mi přichází na mysli špatné časy, neboť jsem byl několikrát kousek od toho to vzdát,” nechal průchod svým emocím novopečený šampion, který tím naráží především na své působení ve formuli 1, kde mu dal Red Bull košem. “Díky lidem okolo mě jsem to neudělal. Ve sportu zastupujeme velké značky – a to především tady (v motorsportu) -, které nejsou trpělivé. Vždycky jste jen tak dobří jako váš poslední výsledek.”

“Měl jsem několik (těžkých) momentů, proto bych nikdy nemohl vyhrát v tak prestižním šampionátu FIA jako Formule E. Sice jsem v životě vyhrál pár důležitých věcí, ale v juniorských sériích závodíte možná proti pěti, šesti pilotům, kteří to za jistých okolností dotáhli do formule 1. Tady (ve formuli E) je 23 dalších jezdců, kteří v dobrém dnu mohou vyhrát. Jde o to, porazit ty nejlepší.”

“Formule 1 není nic pro mě.”

“Formule 1 je pro mě formule 1 – je to stále špičková kategorie našeho sportu. Ale jsem šťastný, tam kde jsem,” posílá jasný vzkaz všem v královně motorsportu 28 letý závodník, jehož slova cituje portál e-formel.de. “Byl jsem dobu ve formuli 1, a sice blízko kokpitu, ale dneska to není nic pro mě. Nyní si to zaslouží mladíci. Tady v paddocku je to plné talentů, ať už to jsou týmy, jezdci nebo mechanici. Nikdy mě to v téhle sérii tolik nebavilo.”

“S nasazenou helmou se chceme vzájemně porážet, ale když nikoliv, tak tu máme fantastickou atmosféru. Je to jedna velká party. Vím, že v životě je více než formule 1. Ten chlapík vedle mě (Vergne) to ví přesně: Na cestě ve formuli 1 zapomínáte, proč to celé vlastně děláte. Formule E nám znovu otevřela oči, proč závodíme.”

Z chvostu do čela

Da Costa ve formuli E začínal s týmem z chvostu pole. V některých okamžicích mu dokonce docházela motivace a přemýšlel o tom, že pověsí helmu na hřebík. Do předloňského ročníku se většinou pohyboval na chvostu startovního pole a musel skousnout i to, že závod co závod dostával kolo od předních jezdců.

“První sezona byla pro všechny novým světem a od té doby jsem vlastně nikdy neměl šanci. Občas jsem nevěděl, co bych ještě měl udělat. I když jsem skončil uprostřed ničeho – 15. místo nebo tak -, tak mě to posílilo. Děkuji klukům (Amin Aguri), se kterými jsem začal v první sezoně.”

“Ve 2., 3. a 4. sezoně nebylo nic, co bych mohl udělat. V té době jsem se mohl vskutku upírat jen na Robina (Frijnse). Byl mým týmovým kolegou, byl oslavovaný a na rok opustil formuli E. Dali jsme do toho, abychom se vzájemně porazili, opravdu všechno, a bojovali jsme o 19. místo. Zatímco jsme byli o kolo předjížděni Sébastienem (Buemim), JEVem a Lucasem (di Grassim). Vždycky na nás s Robinem nahlíželi… byli jsme… dobří, ale nikoliv ti velcí. Teď, když mám pod sebou ten správný materiál, je to zkrátka nádherné.”

Rodák z Cascais byl přesvědčený, že je nadmíru pilný, jenže u Techeetahu došlo k prozření: “Nevěřili byste, jak tvrdě tento tým pracuje. Myslel jsem si, jak jsem pilný, dokud jsem nepřišel do tohoto týmu. V mém prvním týdnu jsem týmu řekl: ‘Vůbec nejsem překvapený, že jste tak úspěšní.’ Pochopil jsem, že jsem tady dostal šanci.”

“Ve formuli E jsem činil špatná rozhodnutí a nebyl jsem šťastný.”

Ovšem zásadní zvrat v jeho kariéře přišel o několik let dříve, a to v juniorské sérii GP3.

“V roce 2012 mi předložil v GP3 tým Trevor Carlin doboru nabídku a já řekl svému otci: ‘Když tady nepřesvědčím, vrátím se zpátky do školy a budu nejspíš jezdit jenom tady a ve vozech GT. Pak to ve GT3 probíhalo opravdu dobře, a od té doby to šlo vzhůru. Ve formuli E jsem často nečinil dobrá rozhodnutí. V druhé sezoně jsem byl téměř přijat velmi dobrý´m týmem, který v poslední sekundě cuknul. Potom následovalo těžké období, jenž mě učinilo lepším jezdcem. Za všechny tyto momenty jsem vděčný. Dříve jsem nebyl šťastný. Ale byl jsem zkrátka ve špatný čas na špatném místě,” reflektuje svoji dosavadní kariéru mistr formule E sezony 2019/20.

Velký podíl na da Costově úspěchu má rovněž jeho parťák JEV, čehož si je samozřejmě Portugalec vědom.

“Velké díky JEVovi. Je to fantastický šampion. Je tvrdým oříškem, ale vždycky mě tlačil (dopředu), velmi mě pomáhal, a i on má podíl na tom, že jsem se v tomto novém týmu tak rychle zabydlel. Bez něj bych se tak nevyvinul. Udělal mě lepším člověkem a jezdcem. Vyžaduje to velkou osobnost. Neulehčoval mi to, byl však vždycky fér. Je součástí mého vývoje.”

“Děkuji také Red Bullu, který mě tehdy přijal do svého juniorského kádru. A velké díky BMW. Občas se cesty rozdělují, tak to je. Ale vy jste ze mě udělali profesionálního závodníka. Z celého srdce jim za to děkuji.”

Je mu ale líto, že svůj triumf nemůže pořádně kvůli koronaviru oslavit: “Naše rodiny nás mohli podporovat pouze z dálky. Je to velká škoda, ale na pódium jsem je vzal po telefonu. Por všechny je to stejně těžké – škoda, že je nemohu obejmout. A škoda, že dneska nemohu slavit – v Alejandrově stylu.”