Nissan v roce 1991 odhalil revoluční elektromobil, těží z něj dodnes

Nissan se dostal do vedení na poli elektrických vozidel, protože byl průkopníkem ve vytváření a uvádění na trh zakázkového elektrického vozidla s názvem Leaf. Nicméně ještě předtím, než byla nakreslena první skica Leafu, Nissan již projevil nejen zájem, ale také talent na výrobu elektrických vozidel.

Již v roce 1991 automobilka odhalila koncept FEV, jehož název znamenal „Future Electric Vehicle“, a byl mnohem víc než jen show car nebo designová studie. Jeden pohled rychle odhalí, že to bylo velmi jasně zamýšleno jako náhled na sériový model, ale Nissan se nakonec rozhodl tento typ neprodávat.

Pravděpodobně by se na počátku až polovině 90. let neprodával dobře, protože tehdy trh zjevně nebyl připraven dělat kompromisy potřebné pro provoz elektromobilu, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že palivo bylo velmi levné a neexistovala žádná motivace přejít na elektrický pohon. Dokonce i samotný Nissan si představoval FEV jako elektromobil s krátkým dojezdem  a už tehdy by to byl skvělý městský provoz pro lidi, kteří ho mohli nabíjet doma. Bohužel nebyla infrastruktura.

S nikl-kadmiovou baterií (NiCad) o blíže nespecifikované kapacitě na palubě bylo FEV údajně schopné ujet 250 km na jedno nabití a věřte nebo ne, Nissan dokonce tvrdil, že může být rychle nabitý. Výrobce uvedl, že při použití funkce Super Quick Charge (SQC), která vyžadovala 200voltové elektrické připojení, by údajně mohl poskytnout 40 procent za pouhých 6 minut.

Při normálních sazbách ze 100voltové zásuvky Nissan tvrdil, že vozidlo potřebuje k nabití přibližně 8 hodin. To je hodně, ale je to na stejné úrovni jako u mnoha elektromobilů, které se dnes prodávají, stejně jako skutečnost, že tento koncept měl skutečné tepelné čerpadlo, které umožňovalo vytápět kabinu mnohem efektivněji než pouhé využití zbytkového tepla hnacího ústrojí, stejně jako solární systém.

Výkon však nebyl nijak zvlášť velký. Nissan neuvádí skutečný výkon, ale říká, že FEV potřeboval 20 sekund k dosažení šedesátky a jeho nejvyšší rychlost byla 130 km/h. Celkově to bylo také docela lehké vozidlo díky rozsáhlému použití hliníku a bylo také velmi aerodynamické.

Berte to všechno s rezervou, protože tato tvrzení ve skutečnosti nikdo netestoval a nevíme, zda někdy existoval skutečný použitelný prototyp, který by vše potvrdil.