Nelze nenavázat na předchozí článek o monacké e-Prix, tím spíš, když jsem zapomněl na jedno “véčko”, které nakonec všem vypálilo přístav i bazén… eh, rybník. V Monaku se z vítězství v závodě Formule E raduje Stoffel Vandoorne!
Na svou první letošní výhru Belgičan ve službách Mercedesu zadělal v kvalifikaci, kdy se opět dostal do vyřazovací fáze a nakonec startoval z druhé řady. Ačkoliv se po rozjezdu celé pole seřadilo do vláčku a po dramatech z loňska nebylo ani památky, souboj o každou kilowatthodinu nabíral na síle, až bylo po první třetině jízdy jasné, že lídr pole Mitch Evans na soupeře za sebou něco ztrácí. Získat tři vítězství v řadě je v elektrických monopostech “něco”, zatím to dokázali pouze Sebastien Buemi a Antonio Felix da Costa – a Evans musí snít dál. Na okruhu ve středomořském knížectví totiž doplatil na relativně dlouhé rovinky, kdy v závětří umožnil soupeřům za sebou šetřit obsah baterií.
Manko energie se Jaguar snažil řešit po svém, a tak Evans paradoxně po jedné z aktivací útočného módu dostal pokyn, aby maximálně šetřil energií. A zatímco se snažil udržet ve skupině bojující o vítězství, pozornost na sebe strhli Jean-Eric Vergne, Pascal Wehrlein a právě Vandoorne. Letos třicetiletý závodník v první sezóně, kdy ještě jezdil pod hlavičkou HWA, pouze sbíral zkušenosti. Ve druhém roce se sice těsně stal vicemistrem, ale jakékoliv umístění za totálně suverénním da Costou splývalo v šeď “zbytku světa”. V jeho třetí (loňské) sezóně pak navzdory devátému místu v tabulce předvedl jeden z nejvyrovnanějších výkonů napříč kalendářem, objektivně ztratil z nezaviněných příčin nejvíc bodů ze všech a titul si zasloužil mnohem víc než jeho týmový kolega Nyck de Vries. To ale platí pro mnoho jezdců. De Vries promine, ale z osmého místa se s Mercedesem “sesunout” na desáté v závodě, kdy dva piloti startující před vámi odstoupí v situacích, které se vás ani nijak netýkají, to je prostě přes čáru. Vandoorne sice vyhrál i díky safety caru, který vyjel těsně po aktivaci útočného módu Vergneho, ale nyní je jasným tahounem Mercedesu.
Tahouny po závodě vidíme hned čtyři. Kromě nového lídra tabulky jsou jimi Vergne, Evans a Robin Frijns. Tenhle kvartet byl už potřetí řadě kompletně nahoře, vlastně s výjimkou páté pozice Vandoorna ve druhé římské e-Prix byli tito čtyři vždy v Top4. Jasně, sezóna se teprve teď přehoupla do své druhé třetiny, ale kromě smolařů Wehrleina a Andrého Lotterera (ti startovali před de Vriesem, první skončil po problémech s brzdami a druhého sestřelil Oliver Rowland) a potřetí v řadě nebodujícího Edoarda Mortary se zdá, že nikdo další do bojů o titul nezasáhne jako hlavní aktér. Předloňský suverén da Costa se zase nedostal do kvalifikačních duelů, ale i když páté místo v cíli vypadá fajn, z desátého místa to s ohledem na zmíněná odstoupení není zas takový posun. To i Mortara, který startoval šestnáctý, se na body dokázal celkem hravě prokousat. Že jej pak sestřelil “řezník Formule E” Lucas di Grassi, to je věc jiná…
Když je řeč o di Grassim, termín “řezník” po závodě použil právě jeho týmový kolega. Nezbývá než pokorně vzít zpátky úvahu, že u Venturi mají nejlépe sladěnou dvojici, v Mortarovi očividně bouchly saze, neboť mu di Grassi proříznul po kontaktu pneumatiku, což byla poslední kapka trpělivosti jednoho z nejklidnějších jezdců v poli. Štěstím pro monackou stáj budiž fakt, že incident se na ředitelství závodu vůbec neřešil, jinak by ani jeden z vozů nebyl na bodech.
Na bodech naopak už potřetí byl Buemi, který startoval jako úplně poslední. Tempo Nissanu je velkou záhadou, protože Maxi Günther a Buemi v kvalifikacích sice tápou, ale v závodech se Nissan poměrně nenápadně posouvá v čisté rychlosti k těm nejlepším. Vzrůstající síla japonské automobilky je hlavně nadějí pro příští rok, kdy Nissan skoupil aktiva týmu e.dams a od roku 2023 pojede pod oficiálním názvem. Zároveň se snad už jen čeká na veřejné oznámení o vstupu McLarenu do šampionátu. Britský tým by měl těžit z know how stávajícího personálu Mercedesu a hnacího ústrojí právě Nissanu, který by měl mít McLaren jako zákazníka. Nejprve se ale japonský tým musí postavit konečně na nohy. Tak schválně, jak to bude za dva týdny v Berlíně, kde loni Nissan bral své jediné stupně vítězů…