V rámci rozhovoru se studentkou univerzitního studia oboru Mediální studia UK v Praze Martinou Pokludovou věnovaný F1 byly na mnoha místech zmíněny nemalé souvislosti s šampionátem formule E a Roborace. Relevantní části rozhovoru zveřejňujeme níže. Celý rozhovor je možné si přečíst zde.
Když se podíváte na uplynulou sezónu z hlediska výsledků, bylo pro Vás její rozuzlení překvapivé?
Když jsme připravovali poslední závod a poslední studio, tak jsme udělali analýzu napříč všemi 65 lety formule 1 a vyšlo nám, z perspektivy různých pohledů, že současná dominantní úroveň Mercedesu je ta nejdominantnější, která kdy v historii sportu byla. To znamená, že se teď v pomyslné sinusoidě atraktivnosti nacházíme na pomyslném dně. Mě přímo tato situace úplně nepřekvapila, protože Mercedes si to budoval už nějakou dobu. Co mě však překvapilo, bylo to, jak nezvládly automobilky a potažmo vedení formule 1 koncepci tzv. hybridních pohonných jednotek, věc, kterou chtěl i samotný Renault. To jsou věci, které automobilky prosazovaly, aby to pro ně mělo smysl. Tento smysl prosazování svých technologicky-strategických zájmů je vidět i v dalších odvětvích, jako např. Formule E, kde také nové technologie promlouvají do toho, jakým směrem se motorsport bude ubírat. A proto si automobilky prosadily hybridní motory, a teď je vůbec nezvládají. Míra, s jakou je nezvládají, a míra, s jakou je to dostalo na kolena a s jakou se automobilky a vedení formule 1 rozhádaly, mě opravdu překvapila, protože amatérismus této komunikace se vyznačuje prvky komunikace adolescentů hádajících se na pískovišti a mlátících se bábovičkami. A tohle je to, co mě upřímně šokuje. Na druhé straně máme za sebou i takové momenty, kdy je třeba nedívat se na to jako na jednotlivé závody, ale jako na celou sezónu a napříč ní byly závody, kdy jsem byl mile překvapen, jak obrovský pokrok ve srovnání s roky 2014, 2015 udělalo Ferrari. A Ferrari udělá další krok, což znamená, pokud byly v loňském roce 3 velké ceny, kdy se Ferrari dokázalo dostat Mercedesu na kobylku, tak já očekávám, že jejich pokrok bude letos ještě daleko výraznější. Navíc by se teoreticky s výkonnostním pokrokem mohla připojit i Honda. Rozhodně i z pohledu větších odborníků, než jsem já, se dá mluvit o překvapení vzhledem k pokroku, který udělalo Ferrari, a já od nich proto letos očekávám ještě více.
V České republice, jak jste už předtím naznačil, nebylo povědomí o formuli 1 nijak moc velké či značné. Je těžké nějak se právě za těchto podmínek, kdy většina obyvatel prosazuje jiné sporty, jiné druhy sportů, v tomto byznysu angažovat?
Formule 1 není sport, když to tak řeknu. Formule 1 je korporátní soutěž. Tým formule 1 je velká firma, čítající stovky zaměstnanců. Často je i tato firma součástí nějaké jiné korporace, většinou automobilky apod. To znamená, že tým formule 1 je potřeba vnímat jako obchodní jednotku, která má samozřejmě své obchodní zájmy, a tím pádem není formule 1 nic jiného než souboj těchto firem, který je nám jednou za čtrnáct dní prezentován formou závodů formule 1. Z toho titulu je pro nás velmi těžké zaujmout pozornost fanouška sportu, když svět formule 1 je ve skutečnosti velmi svázán se světem byznysu. A my jako Česká a Slovenská republika jsme na tyto obchodní zájmy příliš malý píseček. Nedávno jsem například sledoval přípravu Autosport Show v Británii, což je země sama o sobě s obrovskou tradicí motorsportu, ale také obrovskou tradicí univerzitní a akademickou. Tohle mají společné země jako Velká Británie, Německo či USA. Jedná se také o úzkou spolupráci firem a univerzit. Jednou z firem je Williams Advance Engineering (sesterská firma týmu Williams F1), která dodává akumulátory pro elektrickou formuli E. Tato intenzita spolupráce firem třeba právě s univerzitami je fascinující. Někde dokonce vyhlašují i soutěže o budoucí pracovní kontrakt na prestižní inženýrské pozici. Celkově existuje v Británii spousta takových programů a jejich dnešní studenti technických věd mají v takovém prostředí již teoretickou šanci se nějak prosadit, samozřejmě za předpokladu určitého zájmu ze strany samotných studentů. Mohou se stát budoucími inženýry týmu, nebo inženýry v nějaké dodavatelské či spřátelené firmě, nebo cokoli jiného, co by je zajímalo. Takové možnosti jsou u nás bohužel velmi omezené. A tak jsme, a teď to řeknu ošklivě a s vědomím velké nekorektnosti, odsouzeni k facebookovému (nebo dříve hospodskému) tlachání tisíců ‘špičkových trénérů’ fotbalu a hokeje, což si myslím, že je velká škoda.
To mi připomíná, že jsem kdysi vedla jednu debatu a došlo na nápad, který může možná působit trochu extrémně, ale zajímalo by mě, jestli byste to třeba uvítal. Jde o to, jestli je reálné, aby na vysokých školách existoval obor, který by se věnoval čistě formuli 1.
Formule 1 v sobě úžasným způsobem kříží různé disciplíny – automotive průmysl a navazující inženýring, korporátní obchod, sportovní a komerční marketing a média samozřejmě. I to je důležité, protože formule 1 to nemá v tomto oboru dnes úplně dokonale propracované. Nejde jenom o to, udělat dojem na konkrétního fanouška, ale budovat komunitu, rozšiřovat ji a neustále získávat přízeň mladých fanoušků tak, aby komunita nestárla a jednoho dne se nám nerozplynula. Přiznám se, že si ale vzhledem k akademické struktuře našeho vzdělávacího systému neumím představit obor, který by tohle všechno dokázal zkombinovat. Ale mohu říct, že je to opravdu zajímavé, zkusit to při nějaké univerzitě, nebo při spolupráci různých univerzit, vytvořit nějaký specifický obor, který kombinuje korporátní obchod s marketingem na poli automotive technologií. Já sám mám totiž vystudován, politicky řečeno, meziresortní obor, což je zajímavá kombinace strojního inženýrství na VUT v Brně a matematiky na Masarykově univerzitě. Když o tom tedy nahlas přemýšlím, určitě by to bylo možné, ale myslím si, že bez spolupráce minimálně dvou univerzit by se to neobešlo, ale určitě je to zajímavý nápad. Překvapuje mě například, jak lidem zcela uniká pravý smysl založení seriálu formule E a kritizují to jako nesmyslné „sportovní odvětví“.
Osobně jsem viděla závody Formule E, bohužel tedy jenom pár závodů, a musím říct, že mi přišla hodně zajímavá, jelikož je to něco úplně jiného, než na co jsme ve formuli 1 zvyklí. Myslíte, že by se tímhle směrem mohla někdy v budoucnu formule 1 ubírat?
Určitě si nemyslím, že by formule 1 měla jít stejnou cestou jako formule E. Formule 1 má obrovskou historii a tradici. Bude mít obrovskou setrvačnost. Formule 1 tady s námi bude ještě moc dlouho, pokud to tedy někdo nepokazí opravdu ohromným způsobem. Formuli 1 už dnes nečiní atraktivní ty šílené věci ze 70. a 80. let, jako byly silné burácející motory, které nikdo nezvládal, či jednou za měsíc někdo na pokraji smrti. Tenkrát v té době to byl vrchol adrenalinové činnosti. V porovnání s dneškem, kdy člověk vyletí 4 km balonem vzhůru, skočí bez padáku a ještě se u toho natočí na kameru a dole to zveřejní na internetu. To je adrenalin dneška. Vnímání toho, co je adrenalinová zábava, se kolem nás mění. Proto už formule 1 přestává být adrenalinovou zábavou jako před dvaceti třiceti lety. Ovšem co hýbe formulí 1 možná daleko víc než dřív, jsou osobnosti. Osobnosti jako Kimi Räikkönen, Fernando Alonso, Lewis Hamilton či Sebastian Vettel. Podívejte se jenom, co se stalo s jeho fanoušky po přestupu Sebastiana Vettela z Red Bullu do Ferrari. Podle mě by formule 1 měla stavět právě na tomto odkazu, protože tito chlapíci mají být těmi válečnými hrdiny a gladiátory, ale současně dostanou k dispozici něco, co nebude za 20 let parním strojem, ale něco, s čím i oni sami budou mít problém prokázat své schopnosti. Což by nemusela být tak složitá věc, kdyby role regulátora byla pevně v rukou konkrétní instituce, jakou je Mezinárodní automobilová federace. Formule E nikdy nedosáhne takové míry popularity, protože je to spíše technologická a výzkumná platforma pro vývoj technologií, elektrických pohonů, bezpilotních aut atp. Baví mě sledovat tuto oblast. Je úchvatné sledovat, jakými problémy se tvůrci bezpilotních technologií zabývají. Co mě třeba před pár měsíci vůbec nenapadlo, že jedním z největších problémů bude striktní dodržování pravidel ze strany umělých inteligencí v přirozeném toku silničního provozu. Nebo při zařazování do pruhů, když bude umělá inteligence řídit auto, tak činit rozhodnutí typu, že aby se zařadilo bezpečně, musí na chvíli zvýšit rychlost nad míru dovolenou pravidly. Nebo filozoficky problematiká volba mezi dvěma řešeními, z nich žádný nemá správny konec: v momentě, kdy se proti autu, které řídí umělá inteligence, vyřítí např. kamion, auto se musí rozhodnout mezi tím, jestli čelní srážkou nechá zabít pasažéra v autě, nebo s tím autem dobrovolně skočí ze stráně tak, aby se vyhnul čelnímu střetu, čímž smrt pasažerá vydává všanc také. Uvedené příklady jsou jenom střípečky celé problematiky. Týmy seriálu RoboRace si budou tuto logiku vyvíjet samy, načež bude prezentována na tak extrémní platformě, jakou jsou závody bezpilotních vozů, což mi přijde fascinující. Formule E nikdy nebudou generovat takový profit, aby se z toho stal výdělečný byznys, ale automobilky, které do toho investují své prostředky pro účely R&D, tak dokážou formuli E živit. A já věřím tomu, že v horizontu sedmi osmi let to budou elektrická auta, která vydrží hodinu závodit, aniž by se muselo přesedat z jednoho do druhého, a budou mít třeba 700 koní v bateriích stejných rozměrů, jakých jsou dnes. Jsou to technologie, které Vám umožní, když se Vám vybije mobil, si ho bezdrátovou technologií za pár sekund nabít tím, že jenom projdete v blízkosti určitého bodu. Tohle je to, co dnes prezentuje, ve spolupráci s automotive průmyslem bezpilotních aut, Formule E a Robo Race.
