Technicky vzato by adaptaci Stingovy písně mohli zpívat Nick Cassidy a Mitch Evans jako duet. Oba Novozélanďané ve Formuli E zažili v Brooklynu divoký víkend, který nejlépe shrnula slova Evanse po druhé jízdě: “What the F*** was that?!”
V minulém roce se po bláznivém závodě ve Valencii se šesti vozy v cíli diskutovalo o pravidlech elektrických monopostů, tentokrát se bude diskutovat o pravidlech v motorsportu obecně. Především o jednom archaickém pravidlu, které v sobotu darovalo vítězství muži, který měl auto zničené a opřené o bariéru. Nick Cassidy v první newyorské jízdě předváděl skvělý výkon a navzdory dotírajícím soupeřům to vypadalo, že rodiče, kteří přijeli do Spojených států fandit, budou mít co oslavovat. Jenže rozmary počasí všechno převrátily naruby – během pěti minut se rozpršelo natolik, že před jezdci byla “zeď z vody”, jak ji popsal Sebastien Buemi. Jeho popis beru jako snahu vymluvit se na to, že disciplinovaně, pomalu a na straně jedoucího Pascala Wehrleina prostě a jednoduše sestřelil, až mu nezbylo nic jiného, než odstavit svůj vůz před vrakovištěm monopostů Cassidyho, Lucase di Grassiho a Stoffela Vandoorna.
Právě Vandoorne svým nárazem přímo do zeleného Envisionu s Cassidym stále v kokpitu způsobil, že Audi FE07 bylo na odpis. Ale to měla být zápletka večera (pro mechaniky) a příštího rána (pro samotného jezdce). Ředitel závodu Scot Elkins dělal, co bylo v jeho silách; ještě před samotnou bouračkou vyhlásil Full Course Yellow a prakticky ihned po bouračce dal závod zastavit. Když se zbývající vozy sjely do boxů, dal avízo, že po zhruba dvacetiminutové přestávce bude jízda znovu restartovaná. A tak zatímco maršálové s košťaty začali rozhrnovat louže po trati, Di Grassi a Cassidy začali v boxech div ne svolávat demonstraci za ukončení závodu. Letité pravidlo motorsportu říká, že v případě zastavení závodu platí pořadí podle posledního celého dokončeného kola, což by pro Cassidyho a di Grassiho znamenalo první a druhé místo. A pro mlčícího Robina Frijnse, který v poklidu dojel k mechanikům, místo třetí. Nevím, nakolik zasáhlo zákulisní jednání, ale pravdou je, že zhruba po čtvrt hodince se na asfaltu znovu objevily kapky deště (byť nijak výrazného). V tu chvíli pohádkový král Scot “odvolal, co slíbil” a závod byl oficiálně zrušen.
Marné byly snahy Evanse a některých dalších zkusit Elkinse přesvědčit alespoň k průjezdu trati za safety carem s tím, že by se vidělo. Do konce závodu přitom zbývalo téměř deset minut, vlastně se červená vlajka “stihla” pouhých 64 sekund po mezníku, kdy by se za závod udělovaly jenom poloviční body… Zatímco někteří jezdci oprávněně argumentovali, že dezén pneumatik byl po dosavadním průběhu závodu ojetý (ve Formuli E se jezdí na jedné sadě celý závodní den a pneumatiky jsou po stránce směsi a vzorku pokaždé stejné), zrovna Evans – v případě restartu by byl třetí – říkal, že se “jet dalo”, což ostatně doložil příliš vysokou rychlostí pod žlutými vlajkami. Za ni dostal penalizaci, která sice na jeho papírovém 11. místě nic neměnila, ale takového Edoarda Mortaru stejný trest odsunul na 9. pozici, čímž aktér boje o titul přišel o další body, i když zůstal v Top 10 a inkasoval tak bonusový bodík za nejrychlejší kolo v závodě.
Nemůžu si odpustit alespoň krátkou polemiku, kterou ostatně argumentoval i Evans. Pokud v kvalifikaci způsobíte červenou vlajku, své časy ztrácíte. V závodě ale podobný trest nehrozí. Jistě, neboural jenom Cassidy, v bariéře skončili také di Grassi a Vandoorne jedoucí na čtvrtém místě, ale trať po přestávce průjezdná byla.
Věřím, že nějaké to “F-word” Evans prohodil už v sobotu, v neděli ale hartusil rovnou do rádia během závodu. Po infarktových zvratech v sobotu odpoledne si ostatně musel zanadávat i Cassidy, který na prakticky znovu postaveném monopostu vyjel další pole position, aby se o několik desítek minut později dozvěděl, že dostává penalizaci 30 (!) míst na roštu za použití nového šasi a z první řady nebude nic. Protože chaosu bylo očividně málo, nebylo jasné, zda-li i tak dostane pilot Envisionu tři body za pole position. Ano, jakkoliv jasně to v pravidlech stojí (a mělo by být asi upraveno na “vítězství v kvalifikaci”), britský tým uhádal alespoň tři bonusové body, i když jeho jezdec pole position v neděli prostě a jednoduše nedržel. Kvůli značné penalizaci mu navíc zbylých 9 míst bylo přetaveno v průjezd boxovou uličkou… Logika slavila velký den.
V samotném závodě se zaskvěl Antonio Felix da Costa, který dal zapomenout na týmového kolegu Jeana-Erica Vergneho, který coby bojovník o titul ani jednou nebodoval a nyní na čelo ztrácí 27 bodů. Co se tedy stalo s Evansem? Ten znovu ukázal, že jeho závodní tempo je momentálně nejlepší a v jízdě se jal útočit na Nycka de Vriese. Ten jej blokoval, až Evans najel na poklop od kanálu a předvedl “zákrok roku”, kdy bokem jedoucí Jaguar ukočíroval a navzdory několikasekundové ztrátě byl za chvíli zpátky za soupeřem. Kromě toho de Vries při Evansově manévru na Alexe Simse, který se blýsknul první řadou a nakonec za Evansem bral sympatické čtvrté místo, do obou strčil a Evanse znovu poškodil… “Chápu, že jede ve prospěch týmového kolegy, ale tohle je prostě moc,” říkal po závodě rozhořčený Evans. Pak že u Mercedesu odmítli týmovou režii, hehe…
Vrtkavost výsledků tak nakonec největší radost udělala právě Vandoornovi, který si dojel pro druhé místo (nebýt smyku, Evans by mohl bojovat minimálně o právě druhou příčku) a v sobotu nakonec připočítal 12 “kousků” za čtvrté místo. Právě skoro o ně (o jedenáct bodů) vede před druhým Mortarou. Ten sice v sobotu o pár bodů přišel, ale v neděli mu týmový kolega di Grassi do boje o titul přispěl dvěma body – tři kola před koncem odstrčil nešťastného Vergneho a Mortara se znovu dostal do desítky a opět zapsat bod navíc za nejrychlejší čas závodu. Zápletka newyorského doublu tedy byla jak z nějakého filmu. Jak by řekli Poláci, byl to “česki film”, což používají ve významu naší “španělské vesnice”. Tak uvidíme, jaký “biják” se zrodí v Londýně, kde se jede už příští týden 🙂