Desátá jízda letošní sezóny Formule E se odjela v Marrákeši a ačkoliv se na startu mohlo zdát, že DS Techeetah míří za vítězstvím a vedením v tabulce, výsledky hovoří jinak. Černozlatým monopostům vypálil pomyslný rybník Edo Mortara s Venturi, který se ujal čela pořadí sám.
Švýcarský jezdec ve službách monacké stáje na úspěch zadělal dobrou kvalifikací, kdy už poněkolikáté dokráčel až do finálového duelu – po této stránce je vůbec nejúspěšnějším jezdcem v sérii, jejíž nový kvalifikační formát baví čím dál víc. Mnozí právě rozdělení kvalifikace do dvou skupin považují za klíč k tomu, že letošní divácký zájem ještě převýšil ten loňský, kdy o titul bojoval tucet jezdců až do konce sezóny. Je pravdou, že slabší týmy postrádají páku pro to bojovat o přední řady startovního roštu, ale pod Atlasem se dokonce oba piloti Andretti Jake Dennis a Oliver Askew dostali do play off a ukázali zlepšení amerického týmu. Zčásti to bylo dáno i pokračující mizérií Sama Birda, který znovu nevystoupil ze stínu svého kolegy Mitche Evanse, a také trestuhodným zaváháním Stoffela Vandoorna, který ve svém čistém kole probrzdil a nakonec startoval až dvacátý. Lídr tabulky měl za sebou pouze Antonia Giovinazziho a Andrého Lotterera, kterému inženýři asi zapomněli říct, že během prvních šesti minut skupinové fáze kvalifikace musí zajet alespoň jedno ostré kolo. Další zbytečná diskvalifikace během dvou sezón se alespoň týkala souboje o postavení na roštu, do závodu německý veterán nastoupit mohl.
Ne že by se ale extra předvedl. Narozdíl od Vandoorna, který čistě a metodicky postupoval polem během celého závodu, až nakonec urval osmé místo(!), se Lotterer zaseknul ve druhé desítce a nakonec skončil podobně jako jeho kolega Pascal Wehrlein mimo body. Exmistra DTM brutálně zpomalil špatný režim baterie krátce po startu, kdy se kvůli příliš dlouhému vypnutí monopostu před startem zresetoval teplotní model úložiště energie. U Porsche zkrátka a dobře nikdo nečte “příbalové letáky”, ať už jde o sportovní pravidla kvalifikace nebo o technický popis baterie v monopostu…
Zpátky k Vandoornovi. Ten jízdou hodnou šampiona zachránil čtyři body a zůstává alespoň na třetím místě tabulky, předstihl ho pouze vítězný Mortara a Jean-Eric Vergne, který ze čtvrtého místa neskrýval rozčarování. V posledních kolech závodu ho totiž znovu předjel Mitch Evans, a ačkoliv to tentokrát bylo “jenom” o třetí místo, další ztráta zamrzí. Když jsem navíc zmiňoval, jak Mortara nasměroval svůj černý monopost za vítězstvím už během kvalifikace – tentokrát netradičně konané už sedm hodin před samotným závodem – těsto ještě lépe nakynulo francouzsko-čínské stáji. Už po Indonésii jsem psal, že DS upřednostňuje Vergneho před Antoniem Felixem da Costou, což po kvalifikaci potvrdil sám Portugalec s výkladem, že coby sportovec sice nesnáší výsledkovou režii, ale v opačné pozici by také očekával od týmového kolegy podobnou podporu. Je zvláštní, že podporu Vergnemu slíbil až po kvalifikaci, když se potkali v semifinále a byl to da Costa, který vyhrál a (po porážce Mortary ve finále) nakonec startoval z pole position. Jsou to vlastně hypotetické tři body za výhru v kvalifikaci, které Vergne mohl mít…
No ale to nejlepší mělo přijít v závodě. Celé pole poměrně rychle absolvovalo oba attack mody (tentokrát tříminutové) a bylo na pilotech, jak budou ve zbývajících dvou třetinách závodu bojovat. Je pravdou, že na trati Mulaje Hassana se docela dobře předjíždí, což měrou vrchovatou ukazovala řada jezdců, rušno bylo hlavně kolem Olivera Rowlanda. Brit fanouškům indické Mahindry připravil příjemné překvapení, když se v jednu chvíli ocitnul na druhém místě… aby poté klesl na desáté. Možná, že právě vylétnuvší Rowland zpomalil vozy DS Techeetah v klíčové fázi závodu, protože jakmile se Vergne a da Costa ocitli u sebe a měli stíhat Mortaru, jejich ztráta byla relativně velká a času moc nezbývalo. Da Costa sice nejdřív poslušně kolegu pustil před sebe, pár kol jej ale stíhnoval a pak hlásil: “Já Mortaru dostanu.” Pozici tedy získal zpátky a vydal se soupeře stíhat. Všechno by dobře dopadlo, nebýt toho, že Vergnemu v závěru znovu teplota v bateriích znemožnila držet krok s čelem a hlavně da Costa nezjistil, že jeho baterie zase nemá tolik zbývající energie jako ta Mortarova a se soubojem o čelo byl konec.
Protože se před šampiona z let 2018 a 19 tou dobou už dostal Evans, DS nezbývalo nic jiného než nechat da Costu dojet na druhém místě. Do konce sezóny sice ještě zbývají tři double headery, ale zbytečná ztráta jak v poháru jezdců, tak i týmů může v součtu znamenat mnohé – pokud by se da Costa nepouštěl do smělého stíhání lídra závodu, Vergne by byl na čele tabulky, stejně jako celá stáj… Tak příště znovu a lépe, za dva týdny se jede v Brooklynu.